Ženo - moje práce je práce sestry na JIRP, s tou mi manžel skutečně nepomáhá.

Jsme takoví normální, tři děti, střední byt, běžná povolání, průměrné příjmy.

Na chod naší domácnosti jeden příjem nestačí - nejsme nijak rozcapení, přesto nestačí. Práci doma udělá ten, který se k namane. Máme tedy zhruba rozděleno co kdo (snažíme se takto zapojit i děti), jsou práce, které mně jdou lépe než muži (u nás prádlo), on je zase pružnější v kuchyni. Nemáme pozemky, které by v potu tváře obdělával, zaměstnaní jsme oba, bylo by mu blbý večer sedět a koukat jak pobíhám po bytě a vykonávám "ženské práce" Prostě chod domácnosti zvládáme oba.

Nenechám se přesvědčit, že mé děti budou poznamenané tím, že byla máma v neděli v práci a oběd servírovat tatínek, už vůbec mě nikdo nepřesvědčí, že by bylo vhodnější nechat "ženské práce" mamince, až přijde po dvanáctce.