Realita je taková, že krystalicky čistý "archetyp" muže lovce a živitele nebo ženy hospodyně a strážkyně rodinného krbu není prakticky nikdo, většina lidí je "namíchaná", bez ohledu na pohlaví, ale je nejpohodlnější právě ty uměle vytvořené rozdíly podporovat. Kdyby se nevytvářely a přežité stereotypy stále neobhajovaly a masivně nepodporovaly, bylo by to pro společnost nevýhodné. Pro jednotlivce samozřejmě přesně naopak, ale úloha jednotlivce je většinou ve společnosti zanedbatelná.