V souvislosti se včerejší diskuzí tu otevřu ještě jednu. Překvapilo mě, že spousta z vás má potřebu obhajovat to, že se doma dopouští nějakých "ženských" prací. V dnešní době!!!

Spousty z vás se asi dotklo, že něco může být považováno za "vizitku ženy" - takové blbé slovo. Bylo myšleno obrazně. Nešlo o to, jak se mnohé mylně domnívaly, dělat z muže neschopného trotla.
Spousta z vás tu jede na individualismus - "já se starám o sebe a ty se starej o sebe".
Také zde padlo, že by bylo fajn, kdyby dcery jedné dotyčné v budoucnu samy obložily kuchynˇ obkladačkami a jejich muži žehlili prádlo. To mi přijde docela ujeté...

Docela zajímavý článek, který na takový směr "individualismu" poukazuje.

http://psychologie.cz/jsme-generace-malych-tyranu/

A nejde o to, kdo je autorem článku nebo na koho je odkazováno (protože zajisté dost z vás tuto dámu nemá v oblibě), ale tenhle "problém" dnešní doby řeší např. i sociologie rodiny, psychologie osobnosti atd.

Myslíte si, že je ne-důležité, že si po celá staletí předávaly zkušenosti - babičky, matky - dcerám, dědečkové, otcové - synům? A že to ne-mělo nějaký smysl?