Zuzi, jsi mě pobavila tou předposlední větou: ...snažím se, aby to bylo v pohodě a bez spěchu.
To já nějak nedávám Protože si přijdu jak kolovrátek. Oblíkej se, už máš to triko? Ty ještě nemáš ponožky. Odneste si to nádobí po snídani...vyčistit zuby. Co chceš k snídani? A neříkej, že nevíš...a pořád dokola. Ráno vodí manžel, odpoledne chodím já. Nyní je manžel na dva týdny mimo město, dorazí jen na víkend. Tak vodí sousedka se svým klukem do školy a mamka do školky. Akorát zítra nemůže, tak musím jít já. Snad to nebude se řevem jako dnes. Jakmile je vyspalá, je děs jí dát do kočáru. Nechce tam být
Ty blechy je tedy hrůza, kde se tam pořád berou...už je máte pryč? Pomohla firma?
Alespoň, že na mimčo nejdou. Škoda, že neexistují i obojky pro lidi...třeba náramek proti blechám . By pochcípali hlady.
Režimová jsem u nás hlavně já, manžel už tolik ne. Jak tu nyní není, tak krásně dám malou spát v osm, kluci hned po zprávách před půl devátou, ráno v 6,40 vstaneme a bez řevu, bez keců. Jakmile se jim to párkrát poruší, tak to je na nervy s nima. I jsem v klidu dnes malou vykoupala, i když zrovna v tu dobu Lukášek zvracel, protože měl zase migrénu. Tak jsem tam jít nemohla, musel fungovat Marťa.
Příští úterý jdeme na tříměsíční, tak jsem zvědavá, kolik Kačka přibrala...ale nevypadá, že by strádala.
A dík za kompliment...jak všichni vidíte podobu, já jak je znám, tak vím, že je každý jiný Marťa snědej i v zimě, Lukáš světlý s pihami pod očima. To samé vlasy. Jeden nos pršák, druhý ne. Jeden velký odstávací uši, druhej malý. Jeden skoro černý oči, druhej zelenohnědý. Lukáš mohutnější kostra, Marťa drobnější...ale na fotkách jsou si hodně podobní, to je fakt. To ty detaily skryje
A než se povedla nějaká ucházející fotka...to byl taky nadlidský výkon. Buď jeden koukal jinam, nebo se šklebili, pak se zase Kačka nechtěla usmát. Dělali jsme na ní blbinky...jak paka