Domýšlet nepravdy si budou i při znalosti diagnózy. Ono kolikrát záleží spíš na povaze než na diagnóze. Můj syn je autista, neumí číst a psát, ale v rámci svých schopností vždy ochotně pomůže, je vnímavý a vstřícný, zcela přirozeně se ztiší když jsou třeba sourozenci nemocní a přes den usnou. Dcery spolužák je taky autista, má rozsáhlé znalosti o chemii a o vesmíru, ale je to tank který bez soucitu válcuje všechno a všechny kolem a ani o tom neví. Přitom základní diagnóza stejná...