Dobrý den, tak jak to tak čtu, tak jsme na tom asi podobně a proto píši sem. Ráda bych se zkontaktovala s někým v podobné situaci. Máme zájem pomáhat a to miminkům v rané krátkodobé pěstounské péči. V únoru jsme podali kompletní žádost, tedy přesněji sociální pracovnice poslala kompletní žádost na krajský úřad, máme za sebou příjemnou návštěvu sociální pracovnice. V dubnu před Velikonoci jsme absolvovali s manželem musím říci pohovor, protože jinak se to nedá ohodnotit na Krajském úřadě, kde nám bylo v podstatě vysvětleno, že pěstouny pro miminka vlastně nepotřebují a mají jich zástupy. Že si tedy musíme vzít děti alespoň do 6 let s jakoukoli vadou a nebo nic. Sice jsme byli zaskočeni, ale po uklidnění naší sociální pracovnicí jsme přeci jen vydrželi i když cestou domů jsme byli rozhodnutí, že když nás nikdo nepotřebuje nebudeme se vnucovat. Měli jsme pocit, že obtěžujeme. Naše sociální pracovnice jen naprosto skvělá . Od dubna se vlastně neděje nic, mám pocit, že naší žádost strčili pod skříň nebo rovnou do sklepa, moc jsme se zajímali, ptali a vůbec jsme asi moc aktivní. Nyní jsme si zaplatila u doprovodné organizace Dobrá rodina kurz pro žadatele, ale jsem rozhodnutá, že pokud se vše nepohne ani po 3/4 roce, jdu od toho. Zbytečně jsem namotivovala děti, které se moc těšili na nového člena naší rodiny a asi i nás, byli jsme plni odhodlání, očekávání a připraveni na jakékoli problémy, ale teď nás přístup úřadů úplně odradil. Po půl roce jsme nedošli ani k psychotestům, prý mají na celý kraj jen jednu psycholožku....
Pokud máte někdo nějaké zkušenosti z vašeho postupu ozvěte se prosím.
Mějte se všichni moc fain Monika