když budu brát ty, co odešli do zvláštní jako děti s "dys" poruchami

omyl, tyto děcka s normální inteligencí ani před 30 lety do zvláštních škol nechodily, jen prostě neuměly číst a i učitelé se jmim posmívali, doma je mlátili za špatný čtení a nutili je ve škole číst před třídou nahlas - doslova trápení dětí, nic víc

zažial jsem takovýho spolužáka, dost chytrý kluk, ale z dnešního pohledu silný dyslektik, kterýmu nikdo nepomohl a on z toho koktal čím dál víc



pořád se o tom mluví a je to "in"

konečně se o tom m,luví, stejně jako se konečně mluví o tom, že nadaný děcko potřebuje podporu, konečně se mluví o tom, že nejsou všicni stejně průměrní
a že by to bylo "in", to teda není, jen je to věc, o které se konečně mluví a začíná se řešit


já si nemyslím, že během tří desetiletí vzrostl počet skutečně "handicapovaných" dětí...

zajímavý je i nárůst dětí s AS a to prostě nevymyslíš, nějaký důvod k tomu asi je. Ty děcka s AS jsou a opravdu jsou jiný a maí problém, přitom já ze svýho dětství nepamatuju jedinýho člověka, který by se podobal AS, přitom teĎ najdeš snad v každé třídě nějakýho, ano, opravdu jich zázračně přibylo a těžko říct, co všechno zato může


kontraproduktivní aktivitu hyperprotektivních matek

tvoje oblíbený spojení, ale představ si, že jsou i matky, který se sanží přijít na to, proč má dítě problém a snaží se pomoct najít mu řešení, jednoduše se sanží pomoct svýmu dítěti, což by mělo být normální


si nechtějí připustit, že by jejich dítě na něco nemuselo být nejchytřejší ze všech.

zase omyl, moje děcko nemusí být na všechno nejchytřejší zs všech, ale pokud vidím, že je to děcko chytrý, tak mě zajímá, proč má někde problém a jak mu pomoct ten problém vyřešit, aby ho tento problém nebrzdil tam, kde ho brzdí