Bratr se zadrátovanou pusou oceňoval pikantní pomazánky (drolil si k tomu kousek střídy chleba) - prý ho strašně štvalo, že v představách většiny lidí nekousací=miminovité, takže po syrečkové pomazánce, šunkové pěně s křenem, čabajkové pěně... přímo skočil.
Dál domácí paštiky, rybí paštiky. No a holt ty masozeleninové polévky, ale třeba ve stylu curry, akorát mixnuté, aby to mělo "dospělou" chuť.
Krémové zeleninové polévky brzy z duše nenáviděl

Kaše nejen bramborová, ale také dýňová, celerová, pastňáková, brokolicová...
a také luštěninové kaše, nejen hrachová, ale také cizrnová, z červené čočky (opět lze ochutit pro zmnu třeba v marockém stylu a není to miminkové).