Dřív jsem zpívala furt, dneska už tolik ne (dětem to připadá trapné). Chodila jsem taky léta do sboru, ale to už nedávám časově. Zpívat jsem se nikdy neučila, krom v dětském sboru, a mrzí mě to. Když se sejdeme s jednou partou z vody, zpíváme do rána bílého, bohužel jsme z různých koutů republiky a vídáme se málokdy. Z dětí organizovaně zpívala jen ta nejmladší (šest let Kuhňák), dneska studuje na hudebním gymplu, obor zpěv. V autě pěju operní árie, nejraději tenorové (na soprán už nemám...), ale to jen když jsem tam sama (dokonce mám dobrou story, jak jsem hulákala takhle jednu árii na plné pecky, v létě, s otevřeným okýnkem, a neuvědomila jsem si, že při tom stojím na křižovatce a vedle mě jiné auto a v něm jistý zpěvák z ND, jehož árie to byla.... musel se dobře bavit.)