podle me to deti takto maji. Dozraji a neco jim dojde a nasleduje zmena chovani.

Treba se synem jsem byla nadsena, jak je samostatny, od mimina byl schopny spat sam v pokoji, nebyl koule na noze, hral si sam. Pak po tretim roce nastala zmena a asi rok a pul chtel spat jen u nas, zacal si nas hlidat, vyzadoval pozornost. Jako by mu doslo, ze blizci lidi jsou duleziti.

zvlast u tech druho a treti dalsich rozenych deti uz se neda pouzivat ta klasicka posloupnost obdobi uzkosti, vzdoru. Ja mam vypozorovano, ze to u dalsich deti uz nenastava presne, ale trebas vyrazne pozdeji, nekdy neco preskoci a pak se k tomu vraci.

ja bych to nehrotila. Zkusila bych se vypozorovat, co ji chybi a to dodat.