pamatuju si na příhodu z kempu v Německu, asi nějak těsně po převratu, jela jsem s našimma a se ségrou. Náhodou utábořili vedle rodiny brňáků, kteří měli děti plus mínus podobně staré, tak jsme si s radostí začaly hrát. A asi bylo mokro, protože nám máma nakázala vzít si holiny. Já a ségra jsme si je šly vzít, ty brněnské děti stály a říkaly "to my nemáme". Když jsme se vrátily zpátky v těch holinách - zavolaly "jo gumáky, to máme taky! a šly se též přezout . Docela roztomilé nedorozumění "krajánků" takhle v zahraničí.