Nejdřív nandám dětem (aby jim to vystydlo), pak svému tátovi (dědovi), manželovi a pak sobě. No a protože jsem jediná, co v rodině vaří, tak mně jako první nikdo nenandá (ale tohle fakt neřeším).
Učím děti, že musí počkat, až budou u stolu všichni a teprve pak začít jíst.

Když jsem byla malá a hlídala nás přes léto babička s dědou, tak také nejdřív nandala dětem a pak manželovi, pak sobě, odnesla hrnec do kuchyně a pak se mohlo jíst. Jedině děda měl "privilegium", že se mohl pustit do jídla jako první, my děti museli počkat na babičku. Na druhou stranu děda nikdy nezapomněl babičce za jídlo poděkovat a pochválit jí to