To je zas otázka míry, jestli budu v životě čekat, že každej omluví mojí levost na tělocvik nebo se s něčím radši nebudu předvádět, i když to rodiče jako pokrok potěšilo, že.

A nebo jestli mě zmordujou tak, že mě ta levost bude celej život štvát.

A jestli já zvládnu se nevysmívat...

Já s Tebou v zásadě souhlasím, jen vidím na sobě tolik negativ, že by fakt ta škola/třída/učitelé museli bejt opravdu strašný, abych se do toho pustila.
Akorát tu přemejšlím, jestli dělám dobře pro ty moje děti, no, taky jsou jedinečný a taky nechoděj do dokonalý školy.