Já zase nechápu jinou věc. První, co dělám, když přijdou kamarádi dětí na návštěvu, že se jich ptám, v kolik mají být doma. Ten čas pak hlídám a v určenou dobu je prostě nekompromisně odesílám domů. Přijde mi to jako samozřejmé, protože vím, jak se dokáží děti zabrat do hry a kašlat na čas a že rodiče pak mají zbytečnou starost. Samozřejmě mluvím o takto malých dětech, puberťáci už si to uhlídají sami.