Alraune, za mého dětství žádné plastové láhve s pitím ani neexistovaly - nepamatuji si, že by někde venku na hřištích děti dostávaly pití. Nebo že by si ho ty větší nosily, to už vůbec ne. Prostě se dítě napilo doma před akcí a pak zase doma po akci.
Ve škole některé děti pily z vodovodu, ale to učitelky přísně potíraly, to se nesmělo. Jediné pití bylo u oběda. Což tedy asi nebylo ideální, ale všichni jsme to přežili.
Mé desetileté děti si své pití řešily zcela samostatně, ani by mě nenapadlo na ně nějak dohlížet.
Vědí, kde nám doma teče voda, vědí, kde máme láhve, a vědí, jak se nakupuje v obchodě.