No, taky na to hodně kašlu.

Ale přišlo by mi divný, když dítě neřekne, kdy má jít domů a neví, jestli tam někdo z rodičů je, nepostrádaj ho u večeře. To bych se třeba snažila s nima nějak spojit, už jen proto, aby netrnuli, že mladej někde vlítnul pod auto, nebo necmudili dvě hodiny jídlo na plotně, než se chlapec uráčí přijít domů.

A kdyby se ukázalo, že o něj doma nikdo nestojí nebo tam nikdo není nebo to je rodina na houby (chlast, rozbroje, střídání tet či strejdů), tak by mi to přišlo smutný a pokud je kluk v pohodě, tak bych mu dopřála pobyt u nás, kde má kámoše a dostane večeři.

A kdyby se ukázalo, že rodiče jsou trochu vyžírky a mladýho tiše posílaj k sousedům na celodenní zaopatření, tak by mě to drobet štvalo, že se ani nedomluví (jakože třeba dělaj na směny a maj odpolední a jestli to neva, že Pepík chodí k nám).

Když já takhle někam posílám dítě, tak teda nějaký sušenky nebo džus hostitelům pošlu nebo na oplátku obstarám jejich dítě, když oni potřebujou.