Stalo se mi to samé před měsícem, v devátém týdnu. Taky emocionální houpačka, těhotenství mě trochu zaskočilo, pak jsem se začala šíleně těšit a plánovat a pak ta prázdnota. Je to, jako by člověk ztratil něco milovaného, co ani nikdy nebylo.
Já řeším otázku, co si z toho mám vzít. Jaké ponaučení, jakou lekci, co mi osud chtěl naznačit? Možná už trochu tuším. Přemýšlení tímto směrem mi trochu ulevilo. Jinak totiž všechno vypadalo jako nesmysl.
Je mi to moc líto, co se ti stalo. Tvůj partner se mýlí, jestli naznačje, že nemáš právo cítit se špatně, stala se ti smutná věc a práva máš všechna. Tvůj partner naopak možná nemá právo být tvůj partner. Hodně štěstí.