To je skoda - ze jste synovo rozhodnuti vzali tak spatne. Teda zakladatelka se smirila (asi), ale ze jeji muz se pres to neprenesl - to rozbije kdyz ne rodinu tak vztahy v ni urcite. Neumim to pochopit (tu otcovu nenavist), ovsem umim si ji velmi dobre predstavit. Muzu napsat jak to bylo u nas - mam otce podobneho razeni. Nelibi se mu nic - co jsem delala za skolu, za praci, kde bydlim, jak ziju, jak se chovaji me deti...u segry to same. A to jsme "normalni" ve smyslu ze jsme si nasly vekove odpovidajiciho partnera a praci dle vzdelani, nic specialniho (sektetarka, ucitelka). Uz se mnou jednu dobu taky nemluvil cca tri roky - protoze se mu nelibil muj pritel (nyni manzel), na svatbu prisel jen tak na chvili a pak se omluvil ze musi jet vencit psa. Manzel to vydychava statecne, on neni ten kdo by delal dusno. Stykame se s tatou stale, hlavne taky pres mamku a kolikrat jsem se divila ze se nerozvede. Ta ho ma mockrat plny zuby, ale nechce byt na stari sama. Tak zatim funguje me v rezimu "jako ze nic".
Ale myslim, ze kdybych "provedla" neco pres pomyslnou otcovu caru, ze me hodi pres palubu naporad, nenavratne. Tech "car" ma mnoho, od prace (policie, armada, politika, I ta cirkev), pres partnera (vyrazne starsi, mladsi, s praci popsaneho typu, ziti s detmi bez svatby), kdybych vyznavala nejaky alternativni zivotni styl (vegetarian ci jina dieta, farmarka, motorkarka...), byla vyrazne neuspesna (nezamestnana, rozvedla se atp), nebo kdybych snad dokonce byla jine sexualni orientace.
Takhle uzounke ma on mantinely, vyse popsane odsuzuje tak vehementne, ze by se mnou nepromluvil pokud bych se takhle "spustila".
Nevim jak to ma manzel zakladatelky, jestli mu opravdu vadi jen ta cirkev a vse ostatni by prijal - tak to by bylo asi horsi, ta zast bude hodne silna. Kdyz by to byl podobny nesnasenlivec vseho mozneho, tak by se to eventuelne dalo zkousnout jako ze takoveho morouse by nepotesil nicim, tak nema cenu se trapit.