No, ve spolupráci s obvoďákem a psychiatrem se to trochu dá.

Znám z okolí případ, kdy paní, je-li pod pravidelnou medikací, dokáže v celku fungovat. Problém je, že když se jí udělá líp, tak usoudí, že léky nepotřebuje, přestane je brát a zase se rychle zhorší.

Znají ji všichni - chodí na policii podávat trestní oznámení, po právníkách, že by chtěla podat žalobu, ale protože to stojí peníze, tak i do bezplatných právních poraden, postěžovat si.

Občas, když to překročí meze, tak se dostane na psychiatrii na hospitalizaci, tam jí zas nadopují léky, ona začne fungovat a pak ji pustí, nějakou dobu teda jí léky a funguje, pak zas vysadí a pořád dokola.

Na ni platí, že "musí chodit k psychiatrovi", aby dostala invalidní důchod - tj. ona k němu v celku chodí, samozřejmě mu tam tvrdí, že je zdravá, ale souhlasí s tím, že tam chodit musí, jinak by jí odebrali důchod, a to ona nechce. Stejně tak jí nutí ty léky - takovou jakousi lží - musím vám je předepsat, musím to napsat do zprávy, co musím poslat na to důchodové...

Takže způsob může být vymyslet takovou nějakou záminku, kterou ona bude považovat za výhodu (domluvit s praktikem a s psychiatrem)...

jinak ano, při významnější atace zavolat rychlou.
A obecně - nebrat si to osobně.