Tragiko,
v tom se nějak ztrácím.
Pokud je někdo sám se sebou spokojený, obvykle nemá důvod/motivaci na sobě pracovat.
Osobně si myslím, že je dobrý přiznat sám sobě, že dokonalý nejsem a nebudu a přestat se honit za nějakou chimérou dokonalosti... a ani ji neočekávat od ostatních.
Kdybych měla žít ve vztahu, kde je po mně vyžadováno, abych na sobě neustále pracovala, aniž bych tu potřebu měla sama, tak je snad lepší se na to vykašlat rovnou.