U nás je to i trochu naopak. Učím se hodně od dětí, hlavně mladší syn často přijde s názorem nebo knížkou, která mě posune, hodně si o těchhle věcech povídáme. On víru v Boha nejdřív striktně odmítal, postupně pochopil, že se pojem Bůh dá chápat i jinak, než z náboženského hlediska.
V každém případě je nejlepší nechat dítěti prostor, aby si svoje názory a postoje tvořilo samo, a to nejen stran náboženství a víry.
Ale ani u rodičů a dětí pod striktním vedením není nic definitivní, člověk si svojí cestu nakonec stejně najde, nebo určitě k tomu má prostor později.