Mě mamka nutila od 4 let chodit na výtvarku, prý jsem byla obrovský talent. Všichni se mohli potento, nikdo mě nenechal žít, pořád jsem musela někam chodit, furt kreslit/ malovat atd... V 8 jsem s tím sekla a chtěla začít na něco hrát, mamka prohlásila, že ne. Do 12 let jsem směla chodit pouze na dramaťák nebo výtvarku - kroužky, které mi vybrala mamka. Takže jsem nechodila na nic... Od 13 let jsem si vybojovala kytaru s tím, že si to budu platit ze svého. Takže veškeré kapesné + fin. dárky k narozeninám padly na hudebku. 4 roky jsem nadšeně chodila hrát na kytaru, pak jsem přešla k houslím, mezitím jsem začala se zpěvem a vrátila se k výtvarce...

Čím, víc se mě snažilo okolí donutit, tím víc jsem byla zatvrzelá...