Ahoj, spíš si sem jdu postěžovat....

Ve druhé třídě si dcera sama vyžadonila, že chce chodit na flétnu do hudebky. Dokonce jsem ji tam hlásila, když už byly zkoušky uzavřené, dostala se, protože někdo odpadl a ona měla talent...
Za tři ročníky docházky stejně staré děti dohnala a ještě o půl roku předehnala, pan profesor byl super, plánovala, jak tam bude chodit i na gymnázium( je to víceleté gymnázium s hudebním zaměřením- vlastně i konzervatoř- ale náročné...)...Škola krásná, vztahy profesoři žáci nadstandartní- pořádají společné koncerty, vše funguje na domluvě- student- profesor.
No a těsně před koncem tohoto roku najednou řekla, že už ji to nebaví a hrát nebude. Absolutně přestala cvičit, dokonce ani to, že měla dva závěrečné konzerty ji nedonutilo si to doma přehrát...Nikdo to nechápe, ani já s manželem, ani p. profesor- všem je to evidentně líto, ona to má na háku... Nic extra se jí nestalo, dokonce p. učitel říkal, že od ledna už na ní toho nechtěl nic moc extra, že je napřed....Ona není schopná říct, proč už nechce- vlastně je - nebaví ji cvičit...

Setkali jste se někdo s takovouhle situací??? Je to snad začínající puberta??? -10,5 let Máme ji přinutit u toho zůstat???(to se mi moc nechce, ona když nebude chtít, tak ta hra stejnak bude stát za houby) Pan učitel je z toho smutný, viděl v ní velký talent, my jsme z toho smutní, opravdu jí to šlo a teď konečně začala hrát pěkné věci, hrála i v triu....
Nakonec jsme se domluvili, že v září ještě přijde a zkusí to, jestli ji to po pauzičce znovu nechytne a pokud ne, tak bohužel skončí.

Děsí mě to, že ji to přestalo bavit ve chvíli, kdy by měla každodenně cvičit. Až nás to potká s učením, tak se asi máme na co těšit.... Tam už bude muset něco dělat.... I když nebude chtít....

Ach jo...