Bodlíku, já měla prvního syna v dřevěné vyřezávané kolíbce, ale brzy jsme přešli na postýlku, protože z kolíbky rychle vyrostl. Po druhém dítěti jsme postýlku věnovali jedné chudé rodině a teď už se nám do ní nechtělo znovu investovat. Říkala jsem si, že bude spát s náma na zemi a já to k ní aspoň budu mít blíž, když budeme v jedné úrovni. Jenže ona sebou tak mrská (i ve spánku), že už asi měsíc spím v obýváku na gauči. S ní se to prostě nedá. Ale už asi 10 dní po sobě spinkala celou noc. Je to úúúúžasné dítě!!!
Omlouvám se ostatním za odběhnutí od tématu. Já jsem z té naší prďolky prostě nadšená...když zrovna neřve....