Člověk má sice pocit, že si s sebou bere půl lékárny, ale je to k nezaplacení, když se něco vážně vyvrbí. Dodnes si pamatuju, jak jsem sháněla v Řecku léky pro synovce, léky se stejnou účinností se tam samozřejmě jmenovaly úplně jinak, lékárník bojoval s angličtinou a já si zoufala. (I po Čechách se to hodí, když dítěti vyletí horečka uprostřed noci a vy vůbec netušíte, kde je nejbližší lékárna a kdy otevírá.)