První odstavec souhlas.

I když by se člověk, kdyby byl majitelem domu a měl manévrovací prostor, asi maximálně snažil nechat tam tu paní dožít, ale taky by se mohlo stát, že by ten manévrovací prostor neměl a ten byt by pro tu dceru potřeboval opravdu hodně, tak by na to samozřejmě právo měl.

Ten druhý odstavec - asi trochu chápu, jak to myslíš, ale spousta devadesátiletých paní pravděpodobně nikdy v životě neměla významné majetky, které by stály za darování.

Ovšem jsou jiné věci, které za darování stojí a může je darovat každý - na ty bych se spoléhala skoro víc než na majetky, i když samozřejmě spolehlivé není nikdy nic a to, co závisí ne na mně, ale na druhých lidech, je nevypočitatelné.

Protože za předpokladu, že ta paní bude potřebovat častou pomoc a péči, tak by musela mít ten majetek ukrutánský, aby z toho poplatila cizí lidi, kteří jí to budou poskytovat za peníze. Kdežto pokud měla v rodině (i vlastním přispěním) OK vztahy, zakládá to jakousi (i když samozřejmě zdaleka ne 100%) pravděpodobnost, že všechny tyhle úkony pro ni budou vykonávat její potomci a potomci jejích potomků.