Mám stejný názor- některé děti jsou medikované zbytečně a některým to škodí. Nepsala jsem že můj syn bude nutně potřebovat medikaci, ale že může potřebovat. Psala jsem i to že jsem odmítla léky které mi doktoři doporučovali, odmítám je už od jeho dvou let a syn je zatím úplně v pohodě. Na druhou stranu- co má člověk dělat s agresívním dvoumetrovým stokilovým autistou? Nechat ho pomlátit všechny kolem a pak mu pustit pěknou písničku v rámci muzikoterapie? Prevence u psychicky nemocného člověka je úplně stejně důležitá jako u každé jiné nemoci, je lepší znát její vývoj a ne jen přijít k odborníkovi v případě akutních potíží. Psychiatr může víceméně pacienta jen pozorovat a nikdy mu nic nepředepsat, ale pokud se pacient "zhorší" bude určitě prospěšné když už ho bude nějakou dobu znát, bude znát jeho povahu, jeho běžné projevy...
Ty jsi psycholožka? Nebo máš autistické dítě?