Jak jsem to poznala? Asi když jsem zjistila, že si pamatuje všechno, co mu ukáži/řeknu a sám se neustále pídil po nových informacích. Takže v roce znal bezpečně barvy včetně rozeznávání růžové a fialové apod., ve dvou letech písmena a číslice apod. - prostě si v hlavičce evidentně zakládal encyklopedii Jako tříleťák se pak ve školce skamarádil s předškoláky, se kterými se mohl bavit na své úrovni, byl prostě takový dopředu. Když jsme pak řešili, kam ho dát do školy, potvrdila nám to psycholožka.
Dneska je to docela normální líný puberťák, jen tou svou pamětí mě pořád fascinuje, pamatuje si snad každou minutu svého života už od kojeneckého věku, každý podnět, co kdy kde zahlédl/zalechl