My jsme to poznali hodně brzo. Když se dítě v 1,5 roce zajímá o písmena tak, že se od nich neodtrhne, dokud je všechny neumí, tak to není normální. Když se ve stejný době zastaví u každé rostlinky, u každého kanálu a všechno potřebuje pojmenovat, zjistit jak to funguje a do cíle se s ním nedostaneš, když v kočárku prohlíží encyklopedie a ve čtyřech letech běhá po lese se třemi atlasy hub a jako zapálený vědec nadšeně vykřikuje nové druhy, když se v pěti letech sám učí ze slovníku čínštinu a maďarštinu, kreslí chemické vzorce a umí všechny vlajky světa poznat i namalovat - to se prostě přehlídnout nedá.
Horší je, co s ním ve školním (a školkovém) procesu.