Tam je to hodně o lidech. Já spadala asi pod takovou zlomyslnou krá.. jak píše Lída a když mi v den, kdy jsem měla schůzku na ÚP volali ze školky, že si mám přijít pro blinkající dceru, na pracák jsem volala s tím, že se omlouvám, tak po mně chtěla hned druhý den přinést potvrzení od pediatra. Takže kdybych neměla tu kliku, že naše dětská doktorka je současně i sousedka, tak jsem s tím blinkajícím dítětem taky mohla jet přes půl města pro potvrzení. Taky mě poslala ucházet se o místo, které bylo již čtvrt roku obsazeno (volala jsem tam). Přesto trvala na doneseném razítku, že jsem tam byla. Měli tam se mnou soucit a vyřídilo se to korespondenčně, prý vůbec nechápou, proč jim tam pořád někoho posílá, když dávno nikoho nehledají. Jen cesta tam a zpátky by mě na jízdném přišla skoro na 100 Kč a to pro mne v té době byly celkem významné peníze.
Takže jsem se s ní nikdy na ničem domlouvat nepokoušela, to by nemělo smysl. Snad nejsou ale takhle zlomyslné všechny, doufám, že tohle byla výjimka, jedna z mála.
Vím, že známá se na pracáku dokázala dohodnout na různých, jí vyhovujících termínech, bez potíží.