Jak to tady tak čtu, začíná mi celá ta všeobjímající láska, pochopení, partnerství a tolerance lézt krkem. A to jsem měla fakt hezký den a nemám potřebu si chladit žáhu. Ale když si vzpomenu na svoje "telecí" léta, tak bylo dost dospělých lidí, co mne štvali. Dost oprávněně a dost v tom taky bylo nevinně. Učitelé většinou už z principu. Stačilo mít po matuře a už jsem pár z nich vnímala jinak. Nevím, k čemu by mi bylo tak moc dobrý mít kolem sebe jen samý vlídný lidi. Asi by to byla i dost nuda,takhle bylo proti komu brojit. Když už ne proti rodičům. A že se nám vymezovat fakt chtělo - byl to adrenalin. Co bez toho? nevím..