Raduno, prosím tě, PORAĎ. A to nemyslím ironicky, opravdu. Dceři je 26 let. Udělala jsem všechno možné, ale věci zapomíná a ztrǎcí pořád. Mockrát jsme o tom mluvily, mockrát mi vysvětlovala, že ve chvíli, kdy má udělat víc věcí najednou nebo když na něco důležitého myslí, prostě nedokáže myslet zároveň na to, jestli má klíče, jestli nenechala v kavárně svetr atd. Když jí na to řeknu, ať na to tedy myslí víc, naštve ji to, že to nechápu.
Mně je tak hrozně líto, možná to tak nemyslíš, ale mně to vyznívá tak, že mě obviňuješ, že jsem špatná matka.