Hele, můj muž má povahu podobnou - tj. když se hněváme, tak nemluví (já říkám, že trucuje), zavírá se do jiného pokoje atd. Nikdy nepřišel jako první, že by ho to jako přešlo, vždycky jsem ho "musela rozmluvit" já - a to i když to celé vzniklo proto, že MĚ něco vadilo, vytkla jsem mu to, on se urazil - nemluvil - pak já se vlastně musela omluvit, aby zase začal mluvit. V podstatě je to ironie, protože to původní, co mi vadilo, se neřešilo... NEvím, jak dlouho by to vydržel, kdybych se "neomluvila", možná že taky i měsíc.
Taky je to typ chlapa, u kterého musí být hodně po jeho.
Se svou matkou nemá žádný super vztah, s otcem nemluví vůbec...

Za týranou se teda rozhodně nepovažuju...

Každopádně tím nezlehčuji tvoji situaci, můj muž má tolik výborných vlastností a postojů, že tyhle jeho "trucy" považuju za drobný detail (dokonalá nejsem ani já, nechci to po něm).

Fakt je ten, že pokud ti vztah nevyhovuje teď, je asi nesmysl zakládat s ním rodinu. Pokud na něm nejsi ekonomicky závislá, tak ten rozchod určitě zvládneš.