Sjuu, někdy je to skutečně chyba v komunikaci, ale to mě nepřipadá jako problém zakladatelky, tam už je to trochu jinde. Můj manžel, když jsme se seznámili, měl poněkud "špatné návyky" z domova, poněkud kopíroval chování svého otce, tj. také byl třeba schopný nemluvit, protože jsem třeba špatně koupila sýr... Koukala jsem na to jako blázen, že se někdo může takhle chovat, z domova jsem teda byla zvyklá na ledacos, ale na toto rozhodně NE! Naštěstí jsme byli docela mladí a postupně jsme se naučili komunikovat, on už se neuráží a nedělá tyátr, pokud ano, tak já se z toho nehroutím ani nebrečím, ale spíš se tomu směju a vysvětlím mu, co se blbě. Stejně tak obráceně. Ale u nás to nebyl až takový problém a hlavně byla vůle to řešit, protože stačilo párkrát říct, že je jako jeho otec ...