Prožívám to stejné... :( také jsem zažila deprese, brala AD, ale úspěšně jsem se z toho (a i dost rychle) dostala...jenomže teď cca po roce začínám více a více obavy, že se mi to vrátí. Stačí větší stres nebo nemoc a hned mám pocit a strach, že se vrací moje deprese a úzkosti. Přitom se vážně jedná (snad) jen o běžné věci, s kterými bych si dříve vůbec nelámala hlavu. No, je to nepříjemné. Jsem pořád taková napjatá, krouží mi negativní myšlenky a vzpomínky na život s depresí...Prohloubilo se mi to hlavně teď, protože ležím doma s angínou a to celodenní ležení v posteli a únava mi strašně moc připomíná mé období, kdy jsem měla úzkosti a byla na tom fakt zle. Přitom teď je to prostě jen běžná nemoc a únava k ní patří. Jenže já blbka si z toho zas vyvozuju myšlenky typu "co když je to únavový syndrom" apod. :(
Chci s tím něco dělat, přemýšlím začít znovu chodit na terapie a mluvit o tom. Jinak já opět nemám důvod upadat do nějakých depresí - mám teď rok úžasného přítele, začali jsme spolu bydlet, mám skvělou práci, kde se vůbec nenadřu a mám to z domova 5 min pěšky, mám rodiče hned ve vedlejším baráku, mám koníka, pejsky, chystám znova na vysokou...no, nic mi nechybí, tak nevím, kde se ty moje myšlenky berou. Omlouvám se za román, ale pomáhá mi se z toho vypsat...dlouho jsem o tom s nikým nemluvila. Přítele tím nechci zatěžovat, mám pak akorát myšlenky, že mě bude mít za nějaké psychouše a trosku..