Já beru jiné léky, taky jsem dlouho odolávala, taky mi to lítalo - a že je to pěkně nepříjemný...Někdy už nejsem schopná rozeznat, kdy je mi divně od vyššího a kdy od nižšího tlaku, ale je to tak o 90% lepší s léky než bez nich. Od praktické jsem přešla na kardiiologii, přidám si tam bezpečnější a víc té dr. důvěřuju. Celoživotně jsem mívala svých 90/60 a bylo mi tak fajn, ale už jsem zažila i přes 200/95 (byly to jen epizody, ale nepříjemné, to mi fakt dobře nebylo). Holter mi taky naměřil víc, než mívám obvykle, ale ne zas o tolik. Teď beru 2 léky, ale od obou jen půlku, doufám, že to tak dlouho vydrží. Sportování je OK, po něm mívám tlak nižší (chodím s nordic walkling holemi), ale jen to samotné nestačí, nadváhu nemám - byly to asi hormony v klimakteriu, s tím asi nic neudělám.
Jo - a nechala jsem se poslat na nefrologii, mám totiž vrozený problémek s jednou ledvinou, on ten vysoký tlak s ledvinami může souviset - jednak sám o sobě je ničí a jednak pokud tam je problém, může se to odrážet právě na tlaku. Takže já třeba bych měla mít nižší tlak než je ten hraniční 140/90, to už je příliš.

Abych to shrnula: za sebe doporučuju najít dobrého doktora, domluvit se, že začneme s nižšími dávkami, zařídit si minimálně ještě tu nefrologii + probrat to na endokrinologii. A když máte tu RA takovou, jak píšeš, tak bych zkusila nejít ve stopách předků