byla jsem teď s dcerou, ale ona je přesný opak tvéh kluka, je spolupracující, byť po píchání ucha má k nemocnici nedůvěru. naštěstí jsme byly v odběrném místě, které není nemocnice a byl klid. sestra vše vysvětlila, co bude dělat, atd.. já jí na to den předem připravila, měla sice strach, že to bude bolet a že už nebude mít žádnou krev.. a co se stane, když jí píchnou a ta jehla by projela až dál? a co se stane, když bych se hnula? vše jsme probraly a nakonec řekla, že to vůbec nebolelo.

no ale jinak máme zkušenost, že je lepší, když drží rodič třeba ruce, nohy a sestry ty ostantí části těla. přeji co nejhladší průběh!!!