Nejde jen o úplný zákaz.
Konkrétní příklad: chodila jsem do školního sboru, kde jsem dostávala i sóla, hrála jsem ve školním dramaťáku. To všechno jsem směla, takže jsem se v podstatě "realizovala".
Zpětně ale vidím, že bych tehdy byla asi měla na víc, například že bych se byla dostala i do lepšího sboru, třeba do Kuhňáku. Ten tehdy byl ještě mnohem prestižnější záležitost než dnes - například jezdili po světě v době, kdy skoro nikdo jezdit nesměl. Nenapadlo mě, že bych tam mohla dojít sama a že by mě asi vzali - chtěla bych vidět takové desetileté dítě, co si dupne a řekne rodičům: já JSEM dobrá a vy kecáte. A pro naše bylo samozřejmě pohodlnější zůstat u školních kroužků, protože "zpěvem se stejně nikdy živit nebudeš, tak na co by ti to bylo".
Takže ono je realizovat a "realizovat".