Přidat odpověď
Monty - jakože toho nelze jen tak odkrouhnout? No to ne, ale mluvím o dobách, kdy nebyla negramotnost nic extra děsnýho, takže SPU poruchy se vyřešily rákoskou od nějakého vojenského vysloužilce a po pár letech dítě vylezlo ze školy gramotností více či méně zasaženo, a co se týče autistů apod. nehádám se, že toho dnes není víc, jen si myslím, že i děti, na nichž se po porodu nic nepoznalo, umíraly hodně brzo jako "divné/neduživé/bláznivé", když to bylo horší, a pokud to bylo snesitelné, rodina je normálně oženila/vdala...
Tehdy byl urostlý, zdravý, duševně zcela v pořádku a ke všemu třeba chytrý člověk veliká vzácnost - 90% lidí mělo nějakou zjevnou či méně zjevnou vadu, i kdyby to byla jen křivá huba, takže nikdo nebyl vychován v tom, že stráví většinu života se zdravým, krásným jedincem. To byl jen bonus.
Proto nebylo nikomu divné, když se ženil nějaký podivín nebo holka bez zubů a slovní zásobou zvící 30 slov.
Předchozí