Rybko, čekám sice teprv třetí, ale od začátku vím, že by u nás měly taky být děti čtyři. Aspoň. Cítím to teda trochu jinak, není to tak neodolatelná touha po miminku, to mě upřímně zas tak nebere (fůj to zní hnusně, myslím to hodně nadsazeně). Já spíš pořád vidím v budoucnu okolo stolu tu velkou rodinu s velkými dětmi. A kdybysme u toho stolu byli jen čtyři, bylo by mi to pak jednou někdy po tý čtyřicítce hrozně líto.
Za sebe bych tě podpořila v tý "nezodpovědnosti". Nevypadáte na ty, co by jednou fakt neměli co jíst, když oba rodiče chtějí a makají, věřím, že to jde. Jen je třeba počítat i s možností, že další dítě může znamenat nutnost se omezit, třeba jen na nějakou dobu. Ale asi bys to měla spíš řešit s manželem, ne?
Můžu se zeptat odkud jsi? Třeba jen kraj? Žiju trochu podobně, pracuju podobně, myslím podobně ;-)
Jo a mám známý, který mají dětí 7. Původní strop kamarádky byl 5. A po pátým prý zjistila, že v počtu dětí žádný strop nemá. Ale poslední se narodil myslím v jejích 39 a teď už taky říká, že si připadá stará.