Ale co jsou ty bonusy navíc? Některá rodina není spokojená, když není dvakrát ročně u moře a na horách. My si holt uděláme výlet po Čechách a jsme spokojení, že jsme spolu, že jsem si to užili. Nepotřebujeme k tomu nalétat 1000 kilometrů letadlem.

Jasně, nedáme jim v osmnácti vlastní auto a nedostanou od nás ke svatbě barák, ale to opravdu nepovažuji za důležité. Mnohem důležitější mi připadá, dát jim šanci na spokojený život, ukázat jim, jak se ve světě neztratit, dát jim možnost vystudovat, ukázat jim, jak si vydělávat peníze a splnit si přání, která mají. Jestli jednou budou toužit po cestování po světě, ať si cestují, až se postaví na vlastní nohy. Společně však teď raději budeme trávit čas společnými hrami, povídáním si, výlety po okolí. Ono i to stačí. Společně strávený čas mi připadá důležitější než kvanta finančně náročných aktivit. Radši dovolenou pod stanem aktivně strávenou s rodinou, než dovolená do Egypta, kde jsou děti půl dne v péči animátorů...

Děti teď mají všechno, co potřebují, co chtějí. Chodí na kroužky, na které chtějí chodit. Zatím jsme je nemuseli omezit v ničem. Popravdě si ani moc nevymýšlejí, co všechno by chtěly. Snažíme se je naučit, že kvalita člověk a jeho života je jinde než v penězích a věcech. Uvidíme, co přinese puberta, ale zatím mi připadají rozumné