Moc děkuju za Tvůj příspěvek Přesně jsi to vystihla. Mám prostě pořád vnitřní pocit, že jsem od malička postavená na šest dětí. Proto mi kolotoč se čtyřmi dětmi pořád nepřipadá nezvladatelný.

Děti máme ve věku 10, 8, necelých 5 a 2,5 roku. Sedm let provozuju e-shop, přerušila jsem vždycky jen na cca 3 týdny kolem porodu, jinak jsem těsně do a brzo po porodu už zase pracovala. Hlídání nemám, oboje prarodiče bydlí 80 km daleko. Manžel zas až tak moc hlídací není, ale když je nouze, spolehnout se na něho samozřejmě můžu.
To, že pracuji z domova je fajn, protože nemusím řešit, co s dětmi v případě nemocí apod. Jsem pánem svého času, i když i zde mám samozřejmě jistá omezení. Je náročnější pracovat s dětmi za zády a ještě u toho udržet domácnost v použitelném stavu, ale dá se to. A možná i díky tomu mi to doma neleze na mozek. Neumím si představit sama sebe po deseti letech jen na mateřské Takto jsem pořád v kontaktu s lidmi, něco dělám, nejsem finančně závislá na manželovi.

Okolí mi pořád říká, že nechápou, jak to všechno zvládám, ale prostě jsem tak "nastavená". Občas mám samozřejmě krizi, kdy mám pocit, že už nezvládnu ani namazat rohlíky, ale to je jen chvilkové. Většinou fakt vše zvládám s úsměvem. Nebo aspoň si to myslím