V září přišla studentka s kytičkou a slušně mne požádala, abych jí neříkala Sylvo, ale Silvie, jak se jmenuje. Malá holčina - desetiletá. Tak jí Sylvo neříkám, ale dlouuuuho mi to furt naskakovalo. A dodnes, když ji oslovuji, cítím,že vím, že jí nějak říkám jinak než je mi přirozené. Vadí mi to, ale co nadělám, když mi to Sylvo ujede, omluvím se. V duchu si myslím,že je to hovadina, ale navenek respektuju.