Nejspíš bych používala tvar, jaký používají všichni ostatní nebo tvar, který bych měla zažitý dlouhodobě, pokud bychom se dlouhodobě znaly. Kdyby si přišla jako nová kolegyně a řekla: já jsem Eva Kubátová, tak by mi ani ve snu nenapadlo, říkat ti Evito. Evito bych ti říkala, kdybych tě znala už z dětství a říkali ti tak i všichni ostatní a já na to byla zvyklá. Tohle už je takové domácké oslovení, které mezi sebou používají kamarádi, rodina, ale v té pracovní rovině by mi to moc nešlo.