Děkuji. Bohužel se toho v poslední době stalo hodně...ale pořád si říkám, že její život měl smysl, ikdyž to nebyl život podle jejích představ. Musím si dokola říkat, co vše za tu dobu, kterou dostala díky moderní léčbě navíc a že ho nebylo málo,stihla...ale je to hrozně těžké, měly jsme nádherný vztah a chybí hrozně moc...malý dělá pokroky a já jí to už nemůžu říct, podělit se o radost....je to nespravedlivé...člověk dělá tzv. u zdroje, ale stejně nemůže pomoct...jsem ráda, že jsem se o ni mohla starat, ale vím, že se z toho budu déle dostávat, než kdyby se tak nestalo...ale jak už jsem psala..hodně mě to naučilo...a obdivuji všechny, kteří mají sílu pracovat v hospicových hnutích a hospicech...je to nedoceněná práce...