Jsem ráda za tento dokument, vloni mi na rakovinu zemřel táta, srazila ho na kolena během 6 neděl.... Když to vezmu zpět, krom samotného šoku že vám umírá někdo blízký je nejhorší to že sami doktoři lžou lidem do očí, místo aby je postavili před fakt co je opravdu čeká. Konkrétně u nás lékař mluvil o tom že mají u táty nález v kostech, to že jde o rakovinu jsem z lékaře ždímala pomalu 5 minut... táta měl rakovinu prostaty a metastázy v plicích, kostech, páteři, mozku na nadledvince...s tímto nálezem mi doktor tvrdil do očí že táta se bude léčit, že se nemáme bát, dneska je medicína mocná.... Pokud ani doktoři neumějí mluvit o smrti, pokud nedovedou nabídnout psychologa, pokud na vás koukají jak na exota že chcete tátu domů, pokud nepřipustí jinou možnost než péči v nemocnici max. v hospicu tak je to jedna velká chyba....

Kdyby vloni v létě nebylo pár dobrých duší tady na rodině, kdybych neměla tetu, která pečovala doma se svou setrou o nemocného tátu nikdo by nám nepomohl, nikdo neporadil, jen bychom dostali škatulku ti od toho beznadějného případu... Díky tady místním nickům jsem začala přemýšlet o tom že táta zemře doma, dostala jsem tu skvělý tip na internetové stránky o umírání, kde je vše co nás čeká napsané včetně rad co a jak zařídit apod. od tety jsem dostala kontakt na půjčovnu zdravotních pomůcek a radu jak zařídit domácí péči... a pomoc lékařů?.... cituji "Uvědomujete si že pokud si tátu vezmete domů že ho obíráte o pár dní možná týdnů života?".... co dodat citace jednoho z lékařů jedné východočeské nemocnice...

Děkuji tvůrcůmn tohoto pořadu, za otevřenost a ukázku toho že to opravdu jde mít nemocného doma, akorát bych uvítala ukázku toho co a jak je potřeba zařídit apod...