Nojo, právě. Znám naopak hodně případů, kdy nám vozili staré lidi před smrtí do hospiců, protože to doma už nešlo, kolikrát jejich potomci kvůli tomu ztratili práci a byli vyhoření a domácí péče není u nás dokonalá, měli různé proleženiny i když snaha o polohování byla. V hospicu se to vyléčilo a zas se treba dali domů, rodina se dal mezi tím do kupy. Ale někdy v tomto čase umřeli.

A ještě horší jsou případy n znám jich dost, kdy byl doma pra či praprarodič měsíce ve stavu demence a zároveň malé děti, dementní člověk ohrožoval je i sebe (dokonce znám tři případy sexuálního zneužívání), jedna babička v noci vstávala a rozbíjela skleněné vybavení bytu. To je pak těžké soudit.

Můj děda umíral doma na rakovinu asi měsíc jako ležící a pak ho museli dát na noc do nemocnice na cévkování a on umřel, myslím, že to tak chtěl, chtěl klid a soukromí, těžko říct, péče tam byl špičková, o zanedbání nešlo. Ale pár dn předtím jsme se rozloučili a nechala jsem rozloučit i malého synka.