Tak zakladatelka se hlavně ptala, jak motivovat dítě k lezení. Na tom není vůbec nic špatného a v deseti měsících ani nic divného, naopak. To neznamená, že když některé děti tuto fázi vynechají, že je to v pořádku. Ano, děje se to, ale lepší je, když dítě leze a čím déle se udrží na kolenou, než se rozeběhne, tím lépe, zejména pokud ten start do života nebyl zcela v normě.

Přesto se dozvěděla vše možné, včetně toho, že má strach o vývoj svého dítěte (kde to psala? jen popsala stav....), že má strach úplně zbytečně, protože u takhle málo nedonošeného dítěte vlastně o nic nejde (vážně? krvácení do mozku není jediná příčina následných postižení....), že lezení je vlastně zbytečné....

Tady fakt aby se člověk bál na cokoliv zeptat, protože co potřebuje vědět, to se stejně nedozví, a ještě dostane vynadáno nebo jsou jeho problémy bagatelizovány, takže si připadá jako totální debil, který vlastně neví, co problémy jsou....