Já tedy nepřistupovala k oboum stejně, protože jsem byla otupělá.
U H. jsem se snažila, aby s námi nespal v posteli, navíc jak byl nedonošený, tak si navykl na 3h a toho se držel do 5 měsíce.
U L. jsem byla tak grogy, že jsem si ji vzala na první noční kojení do postele a pak se holka obsluhovala sama.
Dnes je to tak, že H. je spavec a L. má mnohem menší potřebu spánku než zbytek rodiny. Mám pocit, že univerzální rada neexistuje. Každý jsme unikát.
U Teriny je krásná celá rodina, tam není co řešit. A porod kde a jak by mě zajímal.
Káťo, choť zvýšenou péči nevyžaduje, ale je protivný neskutečně. Není zvyklý na to, aby byl nějak zdravotně omezován. Nestěžuje si, vlní se bez berlí po bytě, samozřejmě Brufen nebere a Dolgit už taky vysadil. Z jedné strany ho chápu, při jeho navyklosti na pohyb v kombinaci s krásným počasím to je peklo, ale z druhé strany bych ho přikurtovala k posteli, nejlépe za plentou, natřela Dolgitem, nadopovala Brufenem a nechala pracovat léky a klid na jeho uzdravení.
Stal se zázrak. Mladík vyrazil ve čtvrtek do jiné čtvrti za spolužáky a nadšeně tam při hrách venku! pobyl celé odpoledne. V pátek to samé a dnes vzal sebou i sestru. Konečně snad poznají, jaké je to mít kamarády. Doufám.