Chabibi, vim, ze presne tohle nechces slyset, ale jednoznacne ti radim, abys to doktorce rekla, a to nejlepe hned na zacatku. Protoze ona se jinak opravdu ptat bude, a presne jak tu vsichni pisi, bud ti vycini nebo minimalne bude mit reci, ze jsi nikam nechodila, a nebo budes mit nalepku "problemova". Kdezto kdyz ji hned na zacatku reknes "toto je moje prvni navsteva na gynekologii, nebot jsem byla v mladi znasilnena, nechci o tom vic mluvit a moc vas prosim o respekt", doktorka bude mit jednoznacne uplne jiny pristup, a to od zacatku a ke vsemu. Pripadne, pokud tohle nedokazes (ale moc ti radim, zkus to!), tak aspon rict to same, ale misto "byla jsem znasilnena" rekni "z vaznych osobnich duvodu". Ale myslim si, ze jednou dokazat vyrknout tu vetu ti mnohonasobne vynahradi to, ze ona to bude vedet a bude pri vysetrni k tobe tak pristupovat. A "nevrhne" se na tebe jako na beznou pacientku ve stylu "tak hop na stul, roztahnout nohy, vysetrit, dolu". (I to samozrejme nemusi delat nejak drsne ci necitlive, ale ty to tak muzes vnimat). Rovnou bych proste upozornila, ze te stalo x let odhodlani ke gynekologovi jit, protoze u ni to opravdu pristup zmeni.
Jinak ja znam dve gynekologicke ordinace, v obou je sestricka v mistnosti pred tou, ve ktere sedi lekarka. Sestra tam chodi (treba prinese kartu dalsi pacientky nebo tak), ale vyjimecne, a resim-li neco intimniho, klidne prestanu v tu chvili mluvit a pockam, az odejde (stalo se asi jednou za x let, co tam chodim). Ze by byla sestra u vysetreni nepamatuji.